Kolokvium 60 let
kybernetiky – Historie a současnost
V Centru
aplikované kybernetiky na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií
proběhlo 27.listopadu vědecké kolokvium. Cílem kolokvia bylo připomenout první
vydání knihy prof. N.Wienera „Cybernetics
or Control and Communication in the Animal and
the Machine“, která vyšla
v roce 1948. Třemi přednáškami a rozpravou si účastníci připomněli
myšlenky, které byly před 60 lety publikovány zakladatelem kybernetiky a
ukázali si na jejich význam pro současnou společnost.
Spolupořadateli akce
byly Česká společnost pro kybernetiku a informatiku, Českomoravská společnost
pro automatizaci a Klub Brno Asociace strojních inženýrů.
Účastníci si
vyslechli vzpomínky prof. ing.St.Kubíka, DrSc. (emeritního rektora ZČU
v Plzni). Pan profesor se nemohl osobně zúčastnit, proto text vzpomínek
přečetl v jeho zastoupení prof. ing. P.Vavřín, DrSc. (vedoucí CAK VUT
Brno), který doprovodil vzpomínky pana profesora řadou svých osobních vzpomínek
a poznámek.
Aktuální problémy,
které se řeší s využitím metod a přístupů kybernetiky, představil
doc.Ing.P.Horáček, CSc. (CAK ČVUT Praha, Rockwell Automation Praha). Uvedl řadu příkladů systémů, které svojí
složitostí, komplexností a potřebou interdisciplinárního přístupu jsou typické
pro současné využívání kybernetiky.
Aktuální podobu
systémové dynamiky s využitím modelování a simulace pro řešení složitých
ekonomických, sociálních a sociotechnických systémů ukázal ve svém vystoupení
Ing. V.Vojtko (Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity
v Č. Budějovicích). Demonstroval nástroje a přístupy, které dnes používá
systémová dynamika.
Rozprava účastníků se
týkala vzpomínek na události, které se vázaly k počátkům a rozvoji
automatizace a kybernetiky u nás. Dále byla připomenuta celá řada osobností
působících v oblasti kybernetiky u nás
v minulých letech.
Rozprava se
samozřejmě týkala také současného postavení kybernetiky u nás i ve světě a
možných směrů rozvoje kybernetiky.
Účastníci
se shodli na skutečnosti, že dnes se úspěšně využívají postupy technické
kybernetiky pro řešení celé řady složitých otázek, spojených s návrhem a
optimalizací technických soustav. Na druhé straně nebyla doceněna kybernetika a
její možnosti zejména v oblasti řízení ekonomiky jak firem, tak ekonomiky
států nebo nadnárodních společenství. Současná hospodářská krize ukazuje, že
není možno se spoléhat jen na schopnosti a intuici jednotlivců, ale že je nutno
vypracovat systémové modely a provádět jejich simulaci, aby se zjistily možné
dopady přijatých rozhodnutí, které mají tak složitou situaci řešit.
Bylo připomenuto, že vznik kybernetiky ukázal a podpořil
význam týmové práce při řešení interdisciplinárních problémů. Bylo dokumentováno, co umožňuje práci
takového týmu, kromě motivace k efektivní společné práci a vlastní odborné
kompetence: schopnost aplikace systémového přístupu a schopnost vzájemné
komunikace členů vědeckého týmu.
Systémový přístup kybernetika
postulovala jako jednu za základních podmínek dalšího moderního vědeckého
zkoumání. Skutečností, že systém je víc než pouhá skupina nějakých prvků,
vysvětlila, jak vlastně vzniká inteligentní chování ve složitých soustavách a
jak je možno takové soustavy zkoumat případně cílevědomě vytvářet. V
souvislosti se systémovým přístupem bylo poukázáno na široké možnosti využití
modelů a simulace při analýze a navrhování složitých soustav.
Kybernetika popsala obecné
zákonitosti řízení a ukázala, že tyto zákonitosti platí jak pro živé organizmy,
tak pro technická zařízení. Zobecnila princip zpětné vazby a vysvětlila nutnost
záporné zpětné vazby pro regulaci, řiditelnost a stabilitu. Neméně důležitým přínosem bylo vysvětlení
cílového chování složitých soustav.
Pojem informace, který byl do té
doby chápán spíše intuitivně, kybernetika přesně vymezila, navrhla způsob
měření množství informace a vysvětlila význam informace a komunikace pro
řízení, kromě položení základů k řešení celé řady dalších praktických problémů
spojených s přenosem zpráv, kódováním zpráv, propustnosti komunikačních kanálů,
potřebné míry nadbytečnosti (redundance) pro ochranu přenosu zpráv proti
působení nežádoucího šumu, atd.
Technická kybernetika položila základy ke
konstrukci číslicových počítačů i k jejich řízení prostřednictvím binárních
programů a k celé řadě dalších složitých zařízení např. průmyslových i
neprůmyslových robotů a různých programů z oblasti umělé inteligence.
Problematika inteligentního chování
různých subjektů v konfliktních situacích složitých cílových soustav,
které kybernetika zkoumala, položila
základy teorie her.
V neposlední řadě výsledky
kybernetiky podpořily vznik a další rozvoj robotiky a
to jak průmyslových robotů, tak humanoidnich robotů
s prvky umělé inteligence.
Nakonec
účastníci konstatovali, že i když se o kybernetice příliš dnes nemluví, o to
víc je všudypřítomná, dokonce v každodenním životě současné společnosti.
Organizující
společnosti (ČSKI, ČMSA, ASI) plánují vydat počátkem roku publikaci, tématicky
zaměřenou na historii, současnost a vývoj kybernetiky.
Kolokvium
navázalo na dvě akce, pořádané na VUT v Brně v minulých letech:
·
50 let kybernetiky v roce 1998
·
Kybernetika a společnost na prahu
XXI. století v roce 2005.
Jeho uspořádáním se VUT a všechny organizující instituce
přiřadily k akcím, na kterých si odborníci v celém světě připomněli toto
významné výročí.
B.Lacko