Kolokvium 60 let kybernetiky – Historie a současnost

V Centru aplikované kybernetiky na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií proběhlo 27.listopadu vědecké kolokvium. Cílem kolokvia bylo připomenout první vydání knihy prof. N.Wienera „Cybernetics or Control and Communication in the Animal and the Machine“, která vyšla v roce 1948. Třemi přednáškami a rozpravou si účastníci připomněli myšlenky, které byly před 60 lety publikovány zakladatelem kybernetiky a ukázali si na jejich význam pro současnou společnost.

Spolupořadateli akce byly Česká společnost pro kybernetiku a informatiku, Českomoravská společnost pro automatizaci a Klub Brno Asociace strojních inženýrů.

Účastníci si vyslechli vzpomínky prof. ing.St.Kubíka, DrSc. (emeritního rektora ZČU v Plzni). Pan profesor se nemohl osobně zúčastnit, proto text vzpomínek přečetl v jeho zastoupení prof. ing. P.Vavřín, DrSc. (vedoucí CAK VUT Brno), který doprovodil vzpomínky pana profesora řadou svých osobních vzpomínek a poznámek.

Aktuální problémy, které se řeší s využitím metod a přístupů kybernetiky, představil doc.Ing.P.Horáček, CSc. (CAK ČVUT Praha, Rockwell Automation Praha). Uvedl řadu příkladů systémů, které svojí složitostí, komplexností a potřebou interdisciplinárního přístupu jsou typické pro současné využívání kybernetiky.

Aktuální podobu systémové dynamiky s využitím modelování a simulace pro řešení složitých ekonomických, sociálních a sociotechnických systémů ukázal ve svém vystoupení Ing. V.Vojtko (Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Č. Budějovicích). Demonstroval nástroje a přístupy, které dnes používá systémová dynamika.

Rozprava účastníků se týkala vzpomínek na události, které se vázaly k počátkům a rozvoji automatizace a kybernetiky u nás. Dále byla připomenuta celá řada osobností působících v oblasti kybernetiky u nás v minulých letech.

Rozprava se samozřejmě týkala také současného postavení kybernetiky u nás i ve světě a možných směrů rozvoje kybernetiky.

Účastníci se shodli na skutečnosti, že dnes se úspěšně využívají postupy technické kybernetiky pro řešení celé řady složitých otázek, spojených s návrhem a optimalizací technických soustav. Na druhé straně nebyla doceněna kybernetika a její možnosti zejména v oblasti řízení ekonomiky jak firem, tak ekonomiky států nebo nadnárodních společenství. Současná hospodářská krize ukazuje, že není možno se spoléhat jen na schopnosti a intuici jednotlivců, ale že je nutno vypracovat systémové modely a provádět jejich simulaci, aby se zjistily možné dopady přijatých rozhodnutí, které mají tak složitou situaci řešit.

Bylo připomenuto, že vznik kybernetiky ukázal a podpořil význam týmové práce při řešení interdisciplinárních problémů. Bylo dokumentováno, co umožňuje práci takového týmu, kromě motivace k efektivní společné práci a vlastní odborné kompetence: schopnost aplikace systémového přístupu a schopnost vzájemné komunikace členů vědeckého týmu.

Systémový přístup kybernetika postulovala jako jednu za základních podmínek dalšího moderního vědeckého zkoumání. Skutečností, že systém je víc než pouhá skupina nějakých prvků, vysvětlila, jak vlastně vzniká inteligentní chování ve složitých soustavách a jak je možno takové soustavy zkoumat případně cílevědomě vytvářet. V souvislosti se systémovým přístupem bylo poukázáno na široké možnosti využití modelů a simulace při analýze a navrhování složitých soustav.

Kybernetika popsala obecné zákonitosti řízení a ukázala, že tyto zákonitosti platí jak pro živé organizmy, tak pro technická zařízení. Zobecnila princip zpětné vazby a vysvětlila nutnost záporné zpětné vazby pro regulaci, řiditelnost a stabilitu. Neméně důležitým přínosem bylo vysvětlení cílového chování složitých soustav.

Pojem informace, který byl do té doby chápán spíše intuitivně, kybernetika přesně vymezila, navrhla způsob měření množství informace a vysvětlila význam informace a komunikace pro řízení, kromě položení základů k řešení celé řady dalších praktických problémů spojených s přenosem zpráv, kódováním zpráv, propustnosti komunikačních kanálů, potřebné míry nadbytečnosti (redundance) pro ochranu přenosu zpráv proti působení nežádoucího šumu, atd.

Technická kybernetika položila základy ke konstrukci číslicových počítačů i k jejich řízení prostřednictvím binárních programů a k celé řadě dalších složitých zařízení např. průmyslových i neprůmyslových robotů a různých programů z oblasti umělé inteligence.

Problematika inteligentního chování různých subjektů v konfliktních situacích složitých cílových soustav, které kybernetika zkoumala, položila základy teorie her.

V neposlední řadě výsledky kybernetiky podpořily vznik a další rozvoj robotiky a to jak průmyslových robotů, tak humanoidnich robotů s prvky umělé inteligence.

Nakonec účastníci konstatovali, že i když se o kybernetice příliš dnes nemluví, o to víc je všudypřítomná, dokonce v každodenním životě současné společnosti.

Organizující společnosti (ČSKI, ČMSA, ASI) plánují vydat počátkem roku publikaci, tématicky zaměřenou na historii, současnost a vývoj kybernetiky.

Kolokvium navázalo na dvě akce, pořádané na VUT v Brně v minulých letech:

· 50 let kybernetiky v roce 1998

· Kybernetika a společnost na prahu XXI. století v  roce 2005.

Jeho uspořádáním se VUT a všechny organizující instituce přiřadily k akcím, na kterých si odborníci v celém světě připomněli toto významné výročí.

B.Lacko